PSG69 - Dares verrucosus
(Redtenbacher 1906)

Podčeleď Dataminae
Rozšíření Borneo - oblast Sabah
Vzhled Miniaturní, bezkřídlá, bisexuální strašilka se zřetelným pohlavním dimorfismem.
samička Délka až 5cm, zbarvení je v odstínech hnědé, ale světlejší než u Dares validispinus. Hřbetní strana těla je silně zvrásněná, zadeček je rozšířen což vynikne ve chvíli kdy se samička zaplní vajíčky. Břišní strana těla je zbarvena světle. Tykadla jsou poměrně krátká,složená ze 24 segmentů, z nichž první dva jsou rozšířenější proti ostatním.
  sameček Subtilnější než samička, délka až 4cm. Nejhezčeji zbarvený sameček rodu Dares. Podkladová barva je světlá s tmavou kresbou, břišní strana je také zbarvena jako u samice světle. Po celém těle jsou dvě řady trnů. Stehenní část středního a zadního páru nohou je zbarvena černě. Tykadla jsou uspořádána stejně jen s 23 segmenty.
Potrava Listy ostružiníku, maliníku, dubu a růže
Rozmnožování Pohlavně, páření probíhá většinou skrytě, ale sameček se zdržuje v přítomnosti samičky.
vajíčka Asi 3,5mm dlouhá, kulatá, jsou zbarvena šedohnědě, na rozdíl od D.validispinus jsou chloupky jen velmi krátké. Víčko je poměrně velké. Samička je klade do substrátu, obvykle 2-3 týdně.
inkubační doba 3-5 měsíců v závislosti na teplotě, vajíčka nevybíráme, necháme je v substrátu, kde se vylíhnou i bez naší pomoci.
nymfy Po vylíhnutí připomínají nymfy Pylaemenes guangxiensis. Vývoj do dospělosti trvá 6-12 měsíců v závislosti na teplotě. Nymfy mohou být atraktivněji zbarvené než dospělci, jejich zbarvení je totiž zvýrazněné.
Chov  

Pro tento miniaturní druh postačuje vlhké terárium (rosit minimálně obden) na výšku alespoň 20cm, na dně s vlhkým substrátem, nejlépe lignocelem či rašelinou do kterého samičky kladou vajíčka. Substrát by měl zůstat neustále vlhký, ne mokrý aby vajíčka neplesnivěla, protože je lépe když se vajíčka nevybírají a nechají se vylíhnout přímo v insektáriu. Vzhledem k podobnosti s vajíčky či nymfami jiných malých druhů (Epidares, Dares, Pylaemenes) je lépe chovat tyto druhy odděleně což by vzhledem k jejich velikosti neměl být problém, bohatě jim totiž vyhovuje plastová dóza o obsahu 5,7l prodávaná na terarijních burzách. Do terária je vhodné přidat také kus kůry, zvláště dospělé samičky na ní tráví mnoho času. Při výměně potravy je nutné dávat pozor, abychom nevyhodili malé nymfy, které se převážně schovávají na spodu listu či přitisknuté ke stonku. Toto chování se odvíjí od jejich života v přírodě, žijí totiž většinou v nejnižším patře lesa, kde mají potravu a blízko k zemi, kam kladou vajíčka, či se schovávají v kůře stromů, aby se ukryly před případnými predátory.

Tento druh se dostal do chovů v roce 1984, kdy byly Jonathanem Cockingem v červenci téhož roku nasbírány první exempláře v Sepiloku (Sabah-Borneo). V českých chovech je již stálicí, ale vzhledem k malé produkci vajec a delšímu vývoji není masově rozšířen. Jako ostatní miniaturní druhy je poměrně dlouhověký, samice žije i více než dva roky, sameček většinou méně.

(zpracoval Marek Nohejl)


800x600  1024x768

Dospělá samička
800x600  1024x768

Dospělá samička

800x600  1024x768

Dospělý samec


 


© 2001-2012