Vzhledem k tomu, že je někdy určení druhu chovaných strašilek problematické, je dobré uschovat vajíčka pro pozdější určení.
I dobře zhotovená fotka neposlouží jako spolehlivý materiál na určení. Naopak vajíčko je někdy jediný spolehlivý znak i u velmi podobných druhů. A je znakem nejen druhovým, ale velmi často i rodovým.

Oproti preparaci dospělého hmyzu je založení sbírky vajíček velmi jednoduché.
Postačí k tomu pár entomologických špendlíků, štítků a měkká pinzeta (vše se dá bez problému koupit na entomologických či chovatelských burzách).

Postup:

1) Vyberte si hezky vybarvená, neznečištěná a nezdeformovaná vajíčka.

2) Vajíčka je nutné tepelně upravit, aby se Vám později nestalo to, že se začnou líhnout nymfy v entomologické krabici (většina druhů naprosté sucho nepřežije, ale jsou druhy, např. druhy rodu Gratidia či Baculum, kterým i naprosté sucho nevadí). Já používám plastový cedník na čaj, do kterého vajíčka nasypu a ponořím do horké vody. Vajíčka různých druhů snesou různou teplotu vody - pokud dáte teplejší, obsah zvětší objem a odtrhne víčko. Proto vždy na několika vajíčkách nejdříve vyzkoušejte, jakou teplotu snese.

3) Oschlá vajíčka již stačí nalepit na štítek. A to buď po jednom, nebo po několika z různých stran. Já lepím na štítek odpovídající velikosti šest kusů a štítky dělám dva. Vypadá to potom jako celek lépe. Vhodné lepidlo je disperzní, např. Herkules.

4) Štítek umístěte na špendlík do stejné výšky a opatřete štítkem se jménem, eventuálně s údaji o chovy - např. datum a původ chovu.

Díky takové sbírce i po mnoha letech zjistíte, co jste vlastně chovali za druh a nebo také to, že pod stejným názvem je možno sehnat několik podobných a špatně určených druhů (případ rodu Aplopus před 10ti lety a dnes), hlavně když se jedná o druhy neurčené a jen označené sp. a číslem PSG. A jestli se dostanete do míst s výskytem strašilek, bude to pravděpodobně jediná věc, podle které určíte druh, který jste nafotili a neodchovali.

Obsahově zpracoval Václav Hanzlík