Trachyaretaon carmelae (PSG255)

PSG255 - Trachyaretaon carmelae
(Hennemann & Conle, 2006)
synonymum Trachyaretaon brueckneri

Podčeleď Obriimnae

Rozšíření Filipíny

Vzhled Bezkřídlá bisexuální strašilka s výrazným pohlavním dimorfismem.

samička Až 13cm, barva je v základu čokoládově hnědá, s pravidelnou kresbou v jiných odstínech hnědé. U některých samiček se může objevovat zelené zbarvení. Také se můžou ojediněle vyskytovat bílé znaky, většinou v podobě dvou trojúhelníků na zadní části těla. Po zaplnění vajíčky je samička oproti samečkovi opravdu mohutnější.

sameček Až 8cm, subtilnější než samička. Barva je spíše tmavě hnědozelená.

Potrava Listy ostružiníku, maliníku, jahodníku, břečťanu a mnoha dalších rostlin. Břečťan přijímají i čerstvě narozené nymfy, i když dávají přednost ostružiníku. Tyto strašilky jsou poměrně žravé a často odkoušou listy tak že popadají na zem, kde uschnou, takže spotřeba potravy při chovu více kusů může být značná.

Rozmnožování Pohlavně i partenogeneticky, samečkové se většinu času vozí na zádech samiček a příležitostně se s nimi páří.

vajíčka Až 6mm, šedohnědé velmi se podobají vajíčkům druhu PSG118 Aretaon asperrimus, ale mají trochu jinou barvu. POZOR!!! Tyto dva druhy chovat raději odděleně, začátečníci nedokážou jejich vajíčka oddělit. Samičky je začínají klást asi měsíc po posledním dospělostním svleku až když jsou zaplněné.

inkubační doba 3-5 měsíců v závislosti na teplotě (20-25řC), osvědčila se inkubace na mírně vlhkém vermikulitu.

nymfy Líhnou se asi po měsících. Jejich vzhled je typický pro čeleď Obriminae, proto je nutné je chovat odděleně od ostatních druhů této čeledi. Nymfy jsou si totiž velice podobné a lze je velmi těžko odlišit i v prvních stádiích. Pohlaví lze snadno rozlišit již od 2-3 svleku, podle zakončení zadečku. Nymfy samečků mají také většinou přes celé tělo světlý pruh. Nymfy jsou jinak zbarveny velmi variabilně v různých odstínech hnědě a zelené. Vývoj do dospělosti je 4-6 měsíců v závislosti na teplotě.

Chov
Pro tento druh je vhodné vlhké terárium na výšku alespoň 30 - 40cm, vzhledem k velikosti samiček. Rosit alespoň obden. Důležité je rosit pravidelně hlavně v období kladení vajec, protože samičky tohoto druhu jsou poměrně náchylné na dehydrataci. Do terária je vhodné umístit různé větve nebo kus kůry. Je také potřeba do terária umístit alespoň nějakou misku s vlhkou rašelinou nebo lignocelem, aby měli samičky kam klást, pokud nemáme substrát jako podklad v teráriu (Jinak postačí kuchyňské utěrky). Vajíčka je možné pravidelně vybírat do inkubátoru (kvůli plísni), ale dobré výsledky jsou i s ponecháním vajíček v teráriu, za předpokladu dostatečné vlhkosti insektária. Procento líhnivosti je poměrně vysoké a některá vajíčka se vylíhnou i v suším prostředí. Tento druh přibyl do chovu poměrně nedávno, ale díky své velikosti a snadnosti chovu si získal stálé místo v insektáriích chovatelů. Byla to jedna z prvních chovatelských vlaštovek rodu Trachyarateon z Filipín, po které nastal příval dalších druhů. V současnosti jsou objevovány stále nové druhy a bude jen otázkou času kdy se dostanou do chovu. Druhy které jsou zatím v chovech mají označení sp. většinou s označením místa nálezu (T.sp. "North Luzon", T.sp. "Negros", T. sp. "Aurora").

1024x768

Dospělci

Podčeleď	Obriimnae
Rozšíření	Filipíny
Vzhled	Bezkřídlá bisexuální strašilka s výrazným pohlavním dimorfismem.
	samička	Až 13cm, barva je v základu čokoládově hnědá, s pravidelnou kresbou v jiných odstínech hnědé. U některých samiček se může objevovat zelené zbarvení. Také se můžou ojediněle vyskytovat bílé znaky, většinou v podobě dvou trojúhelníků na zadní části těla. Po zaplnění vajíčky je samička oproti samečkovi opravdu mohutnější.
	sameček	Až 8cm, subtilnější než samička. Barva je spíše tmavě hnědozelená.
Potrava	Listy ostružiníku, maliníku, jahodníku, břečťanu a mnoha dalších rostlin. Břečťan přijímají i čerstvě narozené nymfy, i když dávají přednost ostružiníku. Tyto strašilky jsou poměrně žravé a často odkoušou listy tak že popadají na zem, kde uschnou, takže spotřeba potravy při chovu více kusů může být značná.
Rozmnožování	Pohlavně i partenogeneticky, samečkové se většinu času vozí na zádech samiček a příležitostně se s nimi páří.
	vajíčka	Až 6mm, šedohnědé velmi se podobají vajíčkům druhu PSG118 Aretaon asperrimus, ale mají trochu jinou barvu. POZOR!!! Tyto dva druhy chovat raději odděleně, začátečníci nedokážou jejich vajíčka oddělit. Samičky je začínají klást asi měsíc po posledním dospělostním svleku až když jsou zaplněné.
	inkubační doba	3-5 měsíců v závislosti na teplotě (20-25řC), osvědčila se inkubace na mírně vlhkém vermikulitu.
	nymfy	Líhnou se asi po měsících. Jejich vzhled je typický pro čeleď Obriminae, proto je nutné je chovat odděleně od ostatních druhů této čeledi. Nymfy jsou si totiž velice podobné a lze je velmi těžko odlišit i v prvních stádiích. Pohlaví lze snadno rozlišit již od 2-3 svleku, podle zakončení zadečku. Nymfy samečků mají také většinou přes celé tělo světlý pruh. Nymfy jsou jinak zbarveny velmi variabilně v různých odstínech hnědě a zelené. Vývoj do dospělosti je 4-6 měsíců v závislosti na teplotě.
Chov	Pro tento druh je vhodné vlhké terárium na výšku alespoň 30 - 40cm, vzhledem k velikosti samiček. Rosit alespoň obden. Důležité je rosit pravidelně hlavně v období kladení vajec, protože samičky tohoto druhu jsou poměrně náchylné na dehydrataci. Do terária je vhodné umístit různé větve nebo kus kůry. Je také potřeba do terária umístit alespoň nějakou misku s vlhkou rašelinou nebo lignocelem, aby měli samičky kam klást, pokud nemáme substrát jako podklad v teráriu (Jinak postačí kuchyňské utěrky). Vajíčka je možné pravidelně vybírat do inkubátoru (kvůli plísni), ale dobré výsledky jsou i s ponecháním vajíček v teráriu, za předpokladu dostatečné vlhkosti insektária. Procento líhnivosti je poměrně vysoké a některá vajíčka se vylíhnou i v suším prostředí. Tento druh přibyl do chovu poměrně nedávno, ale díky své velikosti a snadnosti chovu si získal stálé místo v insektáriích chovatelů. Byla to jedna z prvních chovatelských vlaštovek rodu Trachyarateon z Filipín, po které nastal příval dalších druhů. V současnosti jsou objevovány stále nové druhy a bude jen otázkou času kdy se dostanou do chovu. Druhy které jsou zatím v chovech mají označení sp. většinou s označením místa nálezu (T.sp. "North Luzon", T.sp. "Negros", T. sp. "Aurora").