PSG181 - Hermagoras cultratolobatus
(Brunner 1907)
synonymum Lonchodes hosei herberti, Lonchodes cultratolobatus

Podčeleď Lonchodinae
Rozšíření Borneo, Brunei, Sabah
Vzhled bezkřídlá bisexuální strašilka napodobující svým vzhledem větvičku
samička Délka zhruba 12 až 13cm, tykadla 4 cm. Nohy jsou lalokovitě rozšířeny. Samička svým vzhledem dokonale imituje větvičku porostlou lišejníkem. Má na těle mnoho výrůstku připomínající bradavice. Jejich velikost a počet je u samic individuální. Některé mají výrůstky skoro neznatelné. Také barva je u každé samice jiná. Objevují se různé odstíny hnědé, dále béžová, rezavá, šedá a černá. U některých kusů světle oranžová. Výsledná podoba strašilky je mixem těchto barev. Záleží hlavně na tom, jaká barva převládá. Nejhezčí jsou jedinci s převahou béžové a oranžové. Spodní strana těla je vždy světlejší. Na konci zadečku má jakési kladélko, které ale aktivně nevyužívá.
  sameček Délka zhruba 10 cm, tykadla 5 cm. Samec je daleko subtilnější než samička a také jeho zbarvení není tak výrazné. Celé tělo má zelenohnědý odstín. Pouze střední článek těla je rezavočervený. V této části jsou také dva výrazné trny, připomínající otrnění ostružin. Je pohyblivější než samičky.
Potrava listy ostružiníku, maliníku, růže, dubu
Rozmnožování pohlavně
vajíčka Délka 3mm, šířka 2 mm. Vajíčka jsou hnědá s hrubou síťovitou skulpturou. Podobně jako u Lamponius guerini, jen jemnější.Mikropylární ploška je béžová. Samička je volně pouští na zem. Víčko je méně výrazné než u většiny vajíček druhů rodu Lonchodes.
inkubační doba okolo 4 měsíců
nymfy Čerstvě vylíhlé délka zhruba 12 mm, tmavě hnědé. Na každé noze mají tři bílé skvrny. Jednu ve stehenní, dvě v holenní části. Starší nymfy mají zbarvení podobné dospělcům. Nymfy samiček jsou pestřeji vybarveny, samečci jsou většinou skoro jednobarví. Pohlaví jde poznat od třetího svleku kdy je u samečků vidět základ pářícího aparátu. V dalších svlecích se u samičky objevuje náznak kladélka.
Chov   Nenáročný - vyhovuje odvětrávané insektárium vlhčího typu asi 30 cm na výšku. Zajímavostí je u této strašilky pozice, kterou zaujímá při vyrušení. Lalokovité nohy "složí" k tělu. U hlavy přední nohy přimkne, takže hlavu objevíme, až při bližším pohledu. Při pohledu na takovouto "větvičku" bychom opravdu neřekli, že je živá. V této pozici ji lze nalézt také často během dne.

Další charakteristická vlastnost je tzv. "zalomení" těla. Tato strašilka se dokáže uprostřed těla zalomit tak, že opravdu vypadá jako zalomená či křivě rostoucí větvička. To vše z ní dělá atraktivního chovance insektárií.

Uvádí se, že samci většiny druhů rodu lonchodes jsou poměrně krátkověcí. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že někteří samci L. cultratolobatus mi vydrželi déle, než samice.

Obsahově zpracoval: Marek Nohejl



535x800  685x1024

Samička před posledním svlekem

800x535  1024x685

Dospělá samička

535x800  685x1024

Dospělá samička

800x535  1024x685

Detail hlavy samičky před posledním svlekem
800x535  1024x685

Detail hlavy dospělého samečka

800x535  1024x685

Detail těla dospělého samečka



© 2001-2012