Oxyartes lamellatus (PSG182)

PSG182 - Oxyartes lamellatus
synonymum Oxyartes honestus (Redtenbacher 1908)

Podčeleď Necrosciinae

Rozšíření Vietnam

Vzhled Větší bisexuální druh s malými mikrokřídly (jako u známé PSG215 - Phaenopharos khaoyaiensis) a výrazným pohlavním dimorfismem. Mikrokřídla jsou zbarvena červeně.

samička
max. délka - 11 cm
Na zadečku má výrůstky, délka tykadel je 7cm. Zbarvení samic je velmi proměnlivé, v chovech se vyskytují různé barevné linie.
A) Asi nejkrásnější jsou samice, které mají většinu těla zbarvenou do bíla, přičemž zbytek těla je zbarven odstíny hnědé a někdy i oranžové barvy. Proto se tato forma označuje jako "bílá forma".
B) Další barevnou variantou, která už ale není tak atraktivní je tzv. "hnědá forma". Jak už z názvu vypovídá, jedná se o linii, která je zbarvena hnědě. Odstíny hnědé můžou mít různou intenzitu, od světle hnědé po tmavou. V mém chovu se vyskytla i samice, která byla zbarvena téměř černě.

sameček max. délka - 8 cm
Sameček je daleko subtilnější a zbarvení je u něj stejné pro všechny barevné linie. Jeho barva je pískově hnědá. Má daleko více trnů na hrudi než samička. Trny mají tmavé zbarvení.

Potrava Zdá se, že tento druh je značně polyfágní. Uvádí se, že dokáže přijímat listy ostružiníku, maliníku, jahodníku, lísky, břečťanu, dubu, buku, třezalky, růže, třešně a slivoně. Ne všichni jedinci všechny tyto rostliny přijímají, a proto je nutné experimentovat. Mně se osvědčil chov na ostružiníku, který ochotně přijímali všichni jedinci.

Rozmnožování Pohlavně, spojení jsou častá a dlouhá. Ráno je možné zastihnout strašilky při páření ve stejné pozici jako navečer.

vajíčka Jsou 3,5 - 4mm dlouhá, světle zbarvená s dvěma tmavými skvrnami na bocích, víčko je výrazné. Samičky je volně pouštějí, v průměru 1 - 2 za den.

inkubační doba 3 - 5 měsíců, vajíčka je nejlepší inkubovat na vlhkém substrátu, např. vermikulitu a občas rosit.

nymfy Líhnou se asi 1,8 cm velké, šedohnědě zbarvené, s tykadly 1,2 cm dlouhými. Vývoj do dospělosti trvá asi 5 měsíců při pokojové teplotě.

Chov Tento druh vyžaduje prostorné, na výšku minimálně 35 cm vysoké terárium. Vlhkost by se měla pohybovat okolo 70%, proto je vhodné rosit každý večer.

Mikrokřídla neslouží k letu, strašilky je roztahují při vyrušení. Mohou přitom vypouštět obranné látky, které jsou oproti jiným druhům jemnější pro lidský nos.

Obsahově zpracoval: Marek Nohejl

800x600 1024x768

Nymfa samičky

800x600 1024x768

Detail zadečku samičky

800x600 1024x768

Nymfa samečka

Podčeleď	Necrosciinae
Rozšíření	Vietnam
Vzhled	Větší bisexuální druh s malými mikrokřídly (jako u známé PSG215 - Phaenopharos khaoyaiensis) a výrazným pohlavním dimorfismem. Mikrokřídla jsou zbarvena červeně.
	samička	max. délka - 11 cm Na zadečku má výrůstky, délka tykadel je 7cm. Zbarvení samic je velmi proměnlivé, v chovech se vyskytují různé barevné linie. A) Asi nejkrásnější jsou samice, které mají většinu těla zbarvenou do bíla, přičemž zbytek těla je zbarven odstíny hnědé a někdy i oranžové barvy. Proto se tato forma označuje jako "bílá forma". B) Další barevnou variantou, která už ale není tak atraktivní je tzv. "hnědá forma". Jak už z názvu vypovídá, jedná se o linii, která je zbarvena hnědě. Odstíny hnědé můžou mít různou intenzitu, od světle hnědé po tmavou. V mém chovu se vyskytla i samice, která byla zbarvena téměř černě.
	sameček	max. délka - 8 cm Sameček je daleko subtilnější a zbarvení je u něj stejné pro všechny barevné linie. Jeho barva je pískově hnědá. Má daleko více trnů na hrudi než samička. Trny mají tmavé zbarvení.
Potrava	Zdá se, že tento druh je značně polyfágní. Uvádí se, že dokáže přijímat listy ostružiníku, maliníku, jahodníku, lísky, břečťanu, dubu, buku, třezalky, růže, třešně a slivoně. Ne všichni jedinci všechny tyto rostliny přijímají, a proto je nutné experimentovat. Mně se osvědčil chov na ostružiníku, který ochotně přijímali všichni jedinci.
Rozmnožování	Pohlavně, spojení jsou častá a dlouhá. Ráno je možné zastihnout strašilky při páření ve stejné pozici jako navečer.
	vajíčka	Jsou 3,5 - 4mm dlouhá, světle zbarvená s dvěma tmavými skvrnami na bocích, víčko je výrazné. Samičky je volně pouštějí, v průměru 1 - 2 za den.
	inkubační doba	3 - 5 měsíců, vajíčka je nejlepší inkubovat na vlhkém substrátu, např. vermikulitu a občas rosit.
	nymfy	Líhnou se asi 1,8 cm velké, šedohnědě zbarvené, s tykadly 1,2 cm dlouhými. Vývoj do dospělosti trvá asi 5 měsíců při pokojové teplotě.
Chov	Tento druh vyžaduje prostorné, na výšku minimálně 35 cm vysoké terárium. Vlhkost by se měla pohybovat okolo 70%, proto je vhodné rosit každý večer. Mikrokřídla neslouží k letu, strašilky je roztahují při vyrušení. Mohou přitom vypouštět obranné látky, které jsou oproti jiným druhům jemnější pro lidský nos. Obsahově zpracoval: Marek Nohejl